Byla to náhoda, osud, štěstí..., že se zpráva o možnosti udělat druhému na Vánoce radost dostala právě do naší třídy? Vysvětlili jsme si, že některé děti nemohou najít pod stromečkem z nejrůznějších důvodů žádný dárek a třeba jen malý dáreček od nás by jim mohl udělat velkou radost. Ukázalo se, že udělat někomu radost nemusí stát mnoho peněz. Děti měly spoustu nápadů a po poradě se svými rodiči přinášely mnoho věcí, které jsme nakonec společně zabalili do šesti krabic a předali pracovnici z o. s. DOMUS – centrum pro rodinu v Plzni.
Při shromažďování dárečků nás hřál pocit, že se krabice dostanou do potřebných rodin a dárek od nás bude možná tím jediným a nejlepším, který dítě z takové rodiny pod stromečkem objeví.
V lednu jsme si společně přečetli dlouhý děkovný dopis, který nás přesvědčil o správnosti našeho konání. Děti z něj měly velkou radost a myslím, že je tento nápad posílil v cítění s druhými. Závěrečná bilance celé akce byla úžasná. Krabičky se „sjížděly“ z celé republiky a do dětských rukou jich doputovalo celkem 592, mezi nimi byly i ty naše.:))
Ještě jednou velké díky všem dětem z 2. třídy a jejich rodičům za velmi milý a vstřícný přístup k celé akci.
Šárka Skutková, tř. uč.
Některé děti napsaly:
Jsem moc ráda, že mohu pomáhat dětem, které moc hraček nemají. Určitě si s nimi budou hrát víc než já, protože já mám hraček hodně a už si se všemi tolik nehraji.
Jani Eisenhammerová
Jsem rád, že jsem mohl svojí hračkou potěšit jiné dítě. Přeji mu, aby si hračku oblíbilo stejně jako já.
Danek Bošek
Líbilo se mi, že jsem mohla dát hračky dětem, které nemají rodiče. Jsem ráda, že jsem pomohla, aby měly hezké Vánoce.
Barunka Katonová
