Ve dnech 2. až 5. května se uskutečnilo tradiční volejbalové soustředění v Podmoklech u Sušice.
Zúčastnilo se 15 žáků z 5. až 9. ročníku a učitelé Ešner a Frank. Hlavním cílem sice bylo zlepšit hru po neúspěchu chlapců i dívek v okresním přeboru škol konaném v dubnu v Přešticích, ale zdaleka nešlo jen o volejbal. Došlo i na basketbal, streetball, kopanou a softbal.
Pestrý program celé akce pak doplnily výlety na keltské hradiště Sedlo a na židovský hřbitov a dále různé bojové hry včetně léčebné kopřivové kúry. Každý večer byl táborák se zpěvem a hudbou a poslední večer se konal dlouho očekávaný noční orienťák, při kterém sice žádné družstvo nenašlo všechny kontroly, zato se nikdo neztratil!
Oproti předešlým rokům bych zejména vyzdvihl dva fakty – minimum času, který účastníci trávili s mobilem u hlavy, a dále to, že se akcí zúčastnili bez řečí všichni a některé dokonce chtěli opakovat.
A jestli se případně nezlepší ve volejbalu, je nemusí mrzet; určitě budou vzpomínat na tři dny strávené v krásné šumavské přírodě.
Ing. Ludvik Ešner
Volejbalové soustředění určené vybraným žákům naší školy se konalo po několikaleté odmlce ve dnech 2. až 5. května v obci Podmokly nedalo Sušice. Cílem bylo nejen zdokonalit techniku hry, ale také si užít hodně zábavy a poznat nové kouty naší vlasti.
Vyrazili jsme vlakem hned v pátek po vyučování a za necelé dvě hodiny cesty už jsme na turistické ubytovně vybalovali krosny. Nezbytné poučení a seznámí s pravidly celé akce a vzhůru na volejbalové hřiště. I přes nepříznivou předpověď nám počasí celkem přálo a (protivný) déšť přišel až v odpoledne dne odjezdu. Čas mezi tréninkem volejbalu byl prokládán dalšími sporty (softball, basketbal, fotbal, podvečerní orientační běh), hrami v blízkém okolí na různé motivy a výletem na vrch Sedlo, kde jsme vystoupili na místní rozhlednu s krásným výhledem na hrad Kašperk. Večery jsme pak zpravidla trávili u ohně, povídali jsme si o všem možném, občas zpívali a opékali buřty.
Čas utíkal rychlostí světla a rázem by po pondělním obědě a museli jsme balit. Poslední ze zábavných her v bezpečí pod střechou altánu, protože se rozpršelo, a už míříme na autobusovou zastávku. Poslední dvě hodinky cesty s vykládáním vtipů a už vysedáme v Chlumčanech z rychlíku, míříme do domovů a zítra zase normálně do školy.
Mgr. Jan Frank, Ph.D.
